Hlasatel Pepik Stránský se rozpovídal pro časopis Fotbal v kraji !

Níže si přečtětě rozhovor s naším hlasatelem panem Josefem Stránským, který byl otištěn v regionálním časopise Fotbal v kraji.

Na lednovém galavečeru KFS v Jičíně jste obdržel prestižní cenu Jana Modřického za svoji celoživotní práci pro fotbal. Co pro Vás toto ocenění znamená?

Byl jsem mile překvapen, když mi náš sekretář oznámil tuto zprávu. Ocenění si nesmírně vážím. Na samotném galavečeru v Jičíně jsem byl nadšen, že moje práce pro fotbal byla oceněna a cenu mi předával nově zvolený předseda FAČR Martin Malík, ale zároveň mě zavázala do další činnost. Škoda jen, že je mi už 75 let a síly ubývají.

Jste dlouholetým hlasatelem na domácích utkáních FK Dolní Kalná, jak dlouho tuto funkci vykonáváte, co Vás k ní přivedlo a jak se za mikrofonem cítíte?

V roce 1998 mě oslovil můj kamarád, jinak president fotbalu v Kalné, zda bych nechtěl dělat hlasatele na fotbalových zápasech. Mě se to tak zalíbilo, že jsem u toho zůstal dodnes a s mikrofonem na zápasech se cítím skvěle.

Našla by se nějaká zajímavá historka z Vašeho komentování?

Tak těch usměvavých historek bylo za těch 20 let hodně. Některé našly odezvu u diváků a některé se nelíbily, ať už soupeřům, tak i některým činovníkům. Jedna z mých hlášek byla „podívejte, kdysi slavná Sparta Úpice dostala v Kalné bůra.“

Na co ze své práce rád vzpomínáte a co naopak co by jste ze své paměti nejraději vymazal?

Rád vzpomínám na dobu, kdy jsme postupovali z okresního přeboru do krajské soutěže. To byla eufórije mezi hráči i diváky. Nerad vzpomínám na období, kdy nás navždy opustil Štefan Ryšálek – president klubu, ale i několik dalších kamarádů – spoluhráčů z dob mé aktivní činnosti a já měl tuto smutnou zprávu oznámit rozhlasem. To bylo smutné.

Svými hláškami typu „informace pro novináře - utkání sleduje 126 diváků a 4 psi“ jste známý po celém oklolí, dobrý rozhlasák musí sledovat nejen dění na hřišti, ale i mimo něj, musí být přesný, výstižný, ale i vtipný, aby diváky do fotbalu vtáhl. Souhlasíte?

S tímto plně souhlasím. Někteří moji kolegové z jiných stadionů, jsou strozí ve svém hlášení a diváka příliš nezaujmou. To mě se daří diváka zaujmout nejen děním na hřišti. Vždyť fotbal na této úrovni je hlavně zábava pro diváka.

Co Vás na Vaší práci nejvíce baví a najdou se i tací, kteří Vám do komentování „kecají“ a vše by dělali určitě jinak?

Snažím se vždy být na utkání předem připraven. Komentování utkání mě baví. A vždycky se najdou tací, kteří do toho „kecají“ a oni by to dělali jinak. Ale na to jsem si již zvykl.

Kdyby jste měl možnost něco zásadního ve fotbale ovlivnit, co by to bylo?

To je těžká otázka. Ve fotbale se dějí různé nepřístojnosti (uplácení, ovlivňování rozhodčích a další nešvary). V těch malých klubech nejsou většinou peníze a stále se zvyšují náklady na chod klubů. Chybí mládež, hlavně na vesnicích. To všechno by se mělo zlepšit a nějaká ta koruna by měla přijít z nadřízených orgánů.

Poslední otázka, jak dlouho Vás ještě diváci na útulném kalenském stadionku uslyší?

Jak jsem již připomněl, je mi 75 let. Ještě chvilku, pokud mi to zdravotní stav dovolí, bych chtěl u rozhlasu zůstat, tak uvidíme jak to půjde